| Jméno: | Petr Klimeš |
|---|---|
| Ročník: | 1980 |
| Klub: | Jihočeský klub maratonců z.s. |
E-mail: kontakt:
info (zavináč) cvicko.cz
Sociální sítě
Strava: https://www.strava.com/athletes/3855140
Garmin: https://connect.garmin.com/modern/profile/Petr80
Fotky: http://petr80.rajce.idnes.cz/
Instagram:https://www.instagram.com/cvicko.cz/ (od května 2019)
Proč si píšu deník
Tento blog (Cvicko.cz) jsem si začal psát, abych se vyvaroval chyb v tréninku a pamatoval si, co jsem udělal špatně a co dobře. Když to dělám veřejně, tak mě to více baví a motivuje. Chci se pořád zlepšovat a tento deník mi pomáhá rozvíjet tréninkový plán.
Jak dlouho běhám
S pravidelným běháním jsem začal v březnu 2013, ale systematicky trénuji až od ledna 2014. Účastním se běžeckých závodů od 5 km po maraton.
Jak jsem začal běhat
Jak už to chodí, manželství, děti a změna životního stylu…pohyb žádný, spánek nic moc. Váha letěla nahoru, v roce 2010 jsem vážil pro mě neuvěřitelných 102 kg při výšce 190 cm. Teda, ne že bych před tím byl nějaký sportovec, ale míval jsem normální váhu kolem 85 kg.
2010
Tak jsem se rozhodnul, že takhle to dál nepůjde a začal jsem s tím něco dělat. Chtěl jsem zhubnout. Koupil jsem inline brusle a začal jsem se hýbat. Taky jsem začal studovat zdravou výživu, přestal jsem jíst sladkosti a tučná jídla. Později jsem začal běhat. Ze 102 kg jsem zhubnul na současných 75 kg. Podařilo se mi za 4 roky shodit 27 kg.
Moje hubnutí vypadalo tak, že jsem jedl pravidelně malé porce a často, cca každé 3 hodiny, abych si rozhýbal metabolismus a tělo začalo spalovat tuky.“ Hlavně se snažím jíst hodně zeleniny a ovoce. Pravidelně cvičím nebo jinak sportuju (alespoň 3x týdně, zvyšováním dávek). Začátek byl hodně těžký, byla potřeba silná vůle. Ta správná motivace. Právě probíhající běžecký boom a běžecké závody v našem městě měli velký podíl na motivaci, chtěl jsem to taky zkusit. Ve 30 letech jsem tedy začal sportovat. A našel jsem sport, který mohu provozovat sám bez trenéra, bez zázemí, bez dojíždění na tréninky . Prostě jen obuju boty a běžím. V práci se nehýbu, jen sedím u počítače a to mě nebaví. Atmosféra na závodech je úžasná.
Začátky běhání byly těžké. Asi tak po 3 měsících běhání, hladovění a všehomožného týrání těla se to zlomilo a začalo mě to bavit. Tělo si zvyklo na změněný režim a přestalo protestovat, začalo se přizpůsobovat novým podmínkám. Když jsem zhubnul dostatečně, tak jsem zase zařadil do jídelníčku sladkosti. Akorát ty smažený jídla skoro vůbec nejím, jinak všechno a hodně.
Motivace a cíle
„Kdo chce, hledá způsoby
kdo nechce, hledá důvody.“
Je nutný vědět, proč trénovat a mít cíle. Stanovil jsem si jako prvotní cíl účast v jednom závodě seriálu Runtour (to bylo asi 6 měsíců před závodem, který se konal v říjnu 2012). Hodně mě to chytlo, chtěl jsem to zkusit a myšlenky na to, že poběžím závod mě pomohly v začátcích. V té době jsem nedokázal uběhnout ani půl kilometru. Atmosféra na závodech RunCzech, RunTour apod. bývá parádní. Když se přihlásím dopředu na nějaký závod, pomáhá mi to motivovat k tréninku.
Mimo jiné pohyb na čerstvém vzduchu a na slunci pozitivně ovlivňuje zdraví. Pohybem se odbourává stres. Běh způsobuje závislost díky vyplavování hormonů „štěstí“ do mozku.
Tréninkový deník a záznam dat
U pravidelného sportování mě udržuje každodenní zapisování tréninkových jednotek do deníku – to jest tento tréninkový deník. Data získávám ze sportovních hodinek. Sporttester se stal mým parťákem při všech výbězích a beru ho jako trenéra. Spolehlivý a vždy připraven vyběhnout (teda pokud nezapomenu nabít baterii). Bez hodinek bych asi nevydržel pravidelně běhat po celý rok. Vedu si graf s hmotností, podílem tuku, podílem tělesných tekutin a podílu svalové hmoty. Na grafu je krásně vidět, jak cvičení funguje. Všechny sportovní aktivity zaznamenávám a sleduji zlepšení. Občas si beru i hrudní pás s měřičem tepu, hlavně na závodech pro srovnání s minulostí. Používám od roku 2013 hodinky Garmin Forerunner 410. Předtím jsem používal mobilní telefon a aplikaci CardioTrainer. V začátcích mi hodně pomohla. Když jsem se podíval na klesající křivku na grafu s hmotností, byl to důkaz, že ta všechna dřina má smysl. Existuje spousta aplikací a sociálních sítí, kde se můžete motivovat navzájem s kamarády., např. Endomondo, Dailymile.
Jak trénuju
Od ledna 2014 se snažím trénovat (hlavně teda běhat) systematicky. Do té doby jsem trénoval nepravidelně především s cílem hubnout. Mám rád ty pocity, když jsem unavený po tréninku a bolí mě nohy. Bohužel roky sedavého zaměstnání zanechaly velké škody na flexibilitě kloubů, šlachy jsou zkrácené a to už asi žádným cvičením nenapravím. Žádný elitní atlet ze mě už nebude, ale i tak mě to baví posouvat výkonnost. Slabiny jsou mi jasné a snažím se na nich pracovat.
Tréninkový deník jsem si rozdělil na týdenní mikrocykly (7 dní) a 4 týdenní makrocykly (28 dní). To mi plně vyhovuje, je to lepší řešení než používat kalendářní měsíce (mají rozdílný počet dní).
Cíle a výzvy
První závod jsem běžel v říjnu 2012 (ve 32 letech, trochu pozdě ale přece…). Odměnou pro mě jsou splněné výzvy, které si sám dávám. První půlmaraton jsem zaběhnul za 1:55, v červnu 2013. Výzva půlmaraton pod 1:30, vyšlo mi to v listopadu 2014 po naběhaných 2500 km. První maraton jsem běžel v květnu 2015. Baví mě vylepšování vlastních rekordů na stejných závodech a soupeření sám se sebou. Chtěl bych se propracovat k 4500 běžeckých kilometrů za rok a zaběhnout desítku pod 35 minut.
DOPLNĚNÍ: Našel jsem na internetu pár běžců, kteří údajně začali běhat až ve 30 letech – stejně jako já. A osobáky mají neskutečný.
Keith Anderson (USA, 1957) zaběhnul Bostonský maraton 1998 v čase 2:17:08 (ve 41 letech).
Jack Foster (Nový Zéland, 1932) na hrách Commonwealthu 1974 maraton za 2:11:19 (ve 41 letech).
Priscilla Welch (1944, Anglie) zaběhla Londýnský maraton za 2:26:51 ve 42 letech, s běháním začala ve 34 letech.
Ještě dodatek. Yiannis Kouros vytvořil světový rekord na 24 hodinovce ve 41 letech, uběhl 303,5 kilometru, ale kdy ten začal s během fakt nevím, asi už před narozením 🙂
